Sladké tajemství: Cukrová třtina a její cesta na váš stůl

Sklizeň: Stébla cukrové třtiny se sklízejí, když jsou zralá, obvykle po 10-12 měsících růstu.

Cukrová třtina, tráva s vysokým obsahem cukru, se pěstuje v tropických a subtropických oblastech po celém světě. Po dosažení zralosti, obvykle po 10 až 12 měsících růstu, se třtina sklízí. Zralost se pozná podle barvy a tvrdosti stébel. Stébla se sklízí ručně pomocí mačet nebo strojově pomocí kombajnů. Po sklizni se třtina co nejrychleji přepravuje do cukrovaru, aby se zabránilo ztrátám cukru.

Drcení: Sklizená stébla se drtí, aby se z nich uvolnila sladká šťáva.

Sklizená stébla cukrové třtiny putují rovnou do zpracovatelského závodu, kde začíná ta pravá magie. První zastávkou je drtič. Tady se silnými válci stébla drtí a mačkají, aby se z nich uvolnila vzácná šťáva – základ pro výrobu cukru. Tato šťáva, nazývaná také "guarapo", má světle zelenou barvu a obsahuje kromě cukru i spoustu vody a rostlinných zbytků. Drcení je klíčové pro efektivní extrakci cukru. Čím více šťávy se podaří z třtiny vylisovat, tím vyšší bude následná produkce cukru.

Čištění: Šťáva se čistí, aby se z ní odstranily nečistoty.

Šťáva z cukrové třtiny a cukrové řepy obsahuje kromě cukru i různé nečistoty, jako jsou rostlinná vlákna, vosky, proteiny a minerály. Tyto nečistoty je nutné odstranit, abychom získali čistý bílý cukr. Čištění šťávy je proto klíčovým krokem v procesu výroby cukru.

Existuje mnoho různých metod čištění šťávy, ale většina z nich zahrnuje následující kroky:

Odstranění hrubých nečistot: Šťáva se nejprve přecedí přes síta, aby se odstranily hrubé nečistoty, jako jsou listy, stonky a půda.

Vápnění: Do šťávy se přidává vápno, které reaguje s nečistotami a vytváří sraženinu.

Saturace: Šťáva se sytí oxidem uhličitým, čímž se neutralizuje přebytečné vápno a podporuje další srážení nečistot.

Filtrace: Šťáva se filtruje přes filtrační tkaniny nebo filtrační lisy, aby se odstranila sraženina a další nerozpuštěné nečistoty.

Odbarvování: Šťáva se odbarvuje pomocí aktivního uhlí nebo iontoměničových pryskyřic, aby se odstranily barevné nečistoty.

Po vyčištění je šťáva čirá a má světle žlutou barvu. Následně se zahustí a krystalizuje, čímž se získá surový cukr.

Krystalizace: Šťáva se zahřívá a zahušťuje, dokud se v ní nezačnou tvořit krystaly cukru.

Cukrová třtina, rostlina plná sladké šťávy, je základem pro výrobu cukru, který si sypeme do čaje. Ale jak se z té šťávy stane třpytivý krystal? Vše začíná sklizní. Zralé třtiny se sklízí, zbaví se listů a putují do cukrovaru. Tam se z nich lisováním získává šťáva, která má ještě daleko do podoby cukru. Šťáva je kalná a obsahuje nečistoty. Proto se musí vyčistit a zbavit přebytečné vody. A právě tady přichází na řadu klíčový proces – krystalizace. Šťáva se v obrovských nádobách zahřívá a pomalu se odpařuje voda. S klesajícím množstvím vody se zvyšuje koncentrace cukru v roztoku. Ten se postupně stává hustějším a hustějším, až se v něm začnou tvořit drobné krystalky cukru. Tyto krystalky se pak dále zvětšují a spojují, až vznikne surový cukr, který známe.

odstředění: Krystaly cukru se oddělí od sirupu odstředěním.

Cukrová třtina, ta vysoká tráva z tropů, skrývá ve svých stéblech sladké tajemství – cukr. Ale jak se z téhle zdánlivě obyčejné rostliny stane bílý krystal, který si sypeme do čaje? Jedním z klíčových procesů je odstředění. Představte si obří pračku, která se točí závratnou rychlostí. Právě do takové centrifúgy putuje hustá, sladká směs zvaná cukrový sirup, ve které plavou drobné krystalky cukru. Díky odstředivé síle se těžší krystalky cukru tlačí ven, pryč od sirupu, a usazují se na stěnách centrifúgy. Zůstává po nich zlatavá tekutina – melasa. Krystalky cukru se pak dále zpracovávají, suší a čistí, až z nich vznikne zářivě bílý cukr, který známe z obchodů.

Sušení: Krystaly cukru se suší, aby se odstranila zbývající vlhkost.

Cukrová třtina i cukrová řepa obsahují po vylisování šťávy stále určité množství vlhkosti. Tuto vlhkost je potřeba odstranit, abychom získali krystalický cukr, který známe z obchodů. Proces sušení je proto klíčovým krokem při výrobě cukru. Krystaly cukru se suší horkým vzduchem, který absorbuje zbývající vlhkost. Výsledkem jsou suché, sypké krystaly cukru připravené k balení a dalšímu zpracování. Správně usušené krystaly cukru se neslepují a snadno se s nimi manipuluje. Sušení je důležité i pro trvanlivost cukru, protože brání růstu plísní a bakterií.