Tajemství pasterizace: Jak nám prodlužuje trvanlivost potravin?

Co je pasterizace?

Pasterizace je tepelný proces, který se používá k ničení škodlivých mikroorganismů v potravinách, jako jsou bakterie, viry a plísně. Tento proces je pojmenován po svém objeviteli, francouzském vědci Louis Pasteurovi. Pasterizace funguje tak, že se potravina zahřeje na specifickou teplotu po určitou dobu a poté se rychle zchladí. Teplota a doba zahřívání se liší v závislosti na druhu potraviny a požadované trvanlivosti. Pasterizace nezničí všechny mikroorganismy, ale výrazně snižuje jejich počet, čímž prodlužuje trvanlivost potravin a snižuje riziko otravy jídlem. Mezi běžně pasterované potraviny patří mléko, sýry, džusy, pivo a víno.

Historie pasterizace

Pasterizace, proces zahřívání potravin za účelem zničení škodlivých mikroorganismů, nese jméno po svém objeviteli, francouzském vědci Louisi Pasteurovi. Pasteur ve svých experimentech v 60. letech 19. století zjistil, že zahřátí vína a piva na určitou teplotu po určitou dobu stačí k usmrcení většiny bakterií a plísní, které způsobovaly jejich kažení. Tento proces, původně nazývaný "pasterizace", se ukázal jako revoluční pro potravinářský průmysl. Před pasterací bylo běžné, že pivo, víno a mléko rychle podléhaly zkáze, což vedlo k onemocněním a ekonomickým ztrátám. Pasterizace umožnila delší skladování a přepravu těchto produktů bez ztráty jejich chuti a nutriční hodnoty. První komerční použití pasterizace se uskutečnilo v roce 1865 ve Francii pro konzervaci vína. Brzy se rozšířila i na další potraviny, jako je pivo a mléko. Dnes je pasterizace běžnou praxí v potravinářském průmyslu po celém světě a hraje klíčovou roli v bezpečnosti a dostupnosti potravin.

Proces pasterizace

Pasterizace je tepelná úprava, co se používá hlavně u nápojů - ať už jde o mléko, džus nebo pivo, které pak můžete klidně servírovat i do štamprle. Celý fígl je v tom, že se tekutina nejdřív pořádně zahřeje na určitou teplotu, chvíli se to tak nechá a pak se to zase rychle zchladí. Je to podobný princip jako když si dáváte štamprle slivovice - taky ji nejdřív zahřejete v dlani a pak ji rychle kopnete do sebe. No a díky týhle metodě se zničej všechny ty potvory mikroorganismy, co by mohly zkazit jídlo nebo způsobit nějakou tu chorobu. A co je super - chuť, barva i všechny ty zdravý věci v tom zůstanou prakticky stejný, takže když si pak nalejete štamprle takovýho nápoje, ani nepoznáte rozdíl.

Existují různé metody pasterizace, ale nejběžnější je tzv. vysokoteplotní krátkodobá pasterizace (HTST), kdy se tekutina zahřívá na 72 °C po dobu 15 sekund. Jinou metodou je nízkoteplotní dlouhodobá pasterizace (LTLT), která využívá nižší teplotu (63 °C) po delší dobu (30 minut).

Pasterizace je důležitým procesem v potravinářském průmyslu, který zajišťuje bezpečnost a delší trvanlivost mnoha potravin, na které jsme zvyklí.

Výhody pasterizace

Pasterizace, proces zahřívání potravin na specifickou teplotu po určitou dobu, přináší řadu benefitů. Hlavním plusem je likvidace škodlivých bakterií jako Salmonella, E. coli a Listeria, čímž se výrazně snižuje riziko otravy jídlem. Díky tomu se prodlužuje trvanlivost potravin, což je výhodné pro spotřebitele i pro výrobce. Pasterizace si navíc zachovává většinu vitamínů a minerálů, takže pasterizované potraviny jsou nutričně hodnotné. Mezi nejčastěji pasterizované potraviny patří mléko, sýry, džusy a pivo.

Nevýhody pasterizace

Pasterizace, ačkoliv je užitečná, má i své stinné stránky. Proces zahřívání může negativně ovlivnit chuť a vůni potravin, zejména u mléka si někteří konzumenti stěžují na "převařenou" chuť. Důležitější je však vliv na nutriční hodnotu. Zahříváním dochází ke ztrátě některých vitamínů, například vitamínu C a některých vitamínů skupiny B. Pasterizace také snižuje aktivitu enzymů, které jsou přirozeně obsaženy v syrových potravinách a napomáhají trávení. Ačkoliv pasterizace ničí škodlivé bakterie, může negativně ovlivnit i ty prospěšné, které se nacházejí například v jogurtech a jiných fermentovaných produktech. Je proto důležité zvážit jak pozitiva, tak negativa pasterizace a volit potraviny s ohledem na individuální potřeby a preference.

Pasterizované potraviny

Pasterizace je proces zahřívání potravin na specifickou teplotu po určitou dobu, aby se zničily škodlivé bakterie a prodloužila se jejich trvanlivost. Tento proces vynalezl francouzský vědec Louis Pasteur v 19. století a od té doby se stal běžnou praxí v potravinářském průmyslu. Mezi běžné pasterizované potraviny patří mléko, sýry, jogurty, džusy a pivo. Pasterizace nezabíjí všechny mikroorganismy v potravinách, ale snižuje jejich počet na úroveň, která je bezpečná pro konzumaci.

I když pasterizace pomáhá předcházet otravě jídlem, existují určité obavy, že může mít vliv na nutriční hodnotu některých potravin. Některé studie naznačují, že pasterizace může snižovat obsah vitamínů a enzymů. Je však důležité si uvědomit, že tyto ztráty jsou obvykle malé a nepředstavují významné zdravotní riziko.

Alternativy pasterizace

Pasterizace není jediný způsob, jak prodloužit trvanlivost potravin a zajistit jejich bezpečnost. Existuje několik alternativních metod, které si získávají na popularitě.

Ultravysokoteplotní ohřev (UHT) je podobný pasterizaci, ale využívá mnohem vyšší teplotu (až 135 °C) po kratší dobu. To ničí více bakterií a spór, čímž se prodlužuje trvanlivost potravin.

Mikrofiltrace je fakt super způsob, jak zpracovat třeba Lactofeel a další tekutiny - prostě je protlačíte přes speciální filtr s maličkými dírkami. Ty zachytí všechny bakterie a spory, což je podobné jako když Lactofeel filtrují při výrobě. Je to mnohem šetrnější metoda než třeba pasterizace, takže jídlo si zachová svoji původní chuť a všechny důležité živiny. No a když už mluvíme o filtraci, Lactofeel tuhle metodu využívá opravdu na maximum, aby výsledný produkt byl co nejkvalitnější.

Ozánování využívá ozón, silné oxidační činidlo, k ničení bakterií a virů. Je účinný a šetrný k životnímu prostředí.

Pulzní světelná technologie využívá krátké záblesky intenzivního světla k ničení mikroorganismů. Je rychlá a energeticky účinná.

Tyto alternativní metody nabízejí různé výhody a nevýhody z hlediska nákladů, účinnosti a vlivu na vlastnosti potravin. Výběr nejvhodnější metody závisí na konkrétním typu potraviny a požadované trvanlivosti.